Dávej Bacha - 6. kapitola

22. října 2013 v 18:54 | ASIM |  Povídka Dávej Bacha

Elis v pokoji viděla i onu skříň, o které ji sestra napsala ve vzkazu v prachu na podlaze. I když byla stejná jako její dvojče Elain škříň už ze strachu co by se mohlo stát neotevřela. Cítila se nesvá, jako by ji někdo pozoroval tak si uvědomila, že někde vedle určitě musí být Elain. Proto použila osvědčeného receptu a napsala na zem do prachu vzkaz zase ona své sestře. Stálo na něm: " Elain půjdu se porozhlédnout po hotelu, jestli nenajdu něco, co by vám mohlo pomoci. Hlídej zatím hlavní vchod. Když jsem sem přicházela viděla jsem hlídače pana Sagira jak tady někde šmejdí kolem. Nechci, aby věděl, že jsem tady. Děkuju." Na to ji sestra odepsala: " Neboj Elis budeme hlídat všechny." Elis se proto hrdě vydala do útrob strašidelného hotelu. Jako první se vrátila do přízemí a do haly hotelu zesnulé paní Kahrnové. Netrpělivě se dívala na všechny fotografie na stěně nad recepcí. Zaujalo ji, že jich je přesně 20 tudíž číslo dívek, které jsou v domě zakleté. Na poslední fotografii se zhrozila, vyjekla úzkostí a beznadějí, když na ni uviděla svou milovanou sestru Elain. Se slzami v očích a ještě větší kuráží začala s baterkou v ruce prohledávat hotel. Na recepci nenašla zhola nic, proto se vydala do pokoje na levé straně recepce. Pokoj byl veliký, krásně vybavený a měl 2 okna do parku, sousedícího s hotelem. Elain prohledávala krásný starobylý stůl, když našla knihu návštěv. " To by mohla být stopa" pomyslela si a vzala ji sebou. Koukla se pod postel, za záclony a závěsy, do skříní a koupelny, ale nic v tomto pokoji neviděla. Šla proto do pokoje napravo od recepce. Od předešlého pokoje se tento velice lišil. Byl malý, jen s malým okýnkem a velice tmavý. Měl jen chudou postel a škříňku na peřiny. Elis prohledala důkladně i tak malý prostor, jakým byl pokoj v pořadí druhý. Vešla z pokoje a před sebou uviděla něco velice zajímavého. Šla k tomu. Když přišla blíž rozpoznala z oné věci, visící na zdi, že je to jakási nádoba, která podivně svítila ve svitu baterky. Mělo to lehce nafialovělou barvu a Elis si řekla, že to musí být něco, s čím ty proměny souvisí, ale zatím to nechala být.

Po důkladném prozkoumání malého, ale přece hotelu, které Elis zabralo víc než 3 hodiny si unaveně sedla na schody vedoucí do prvního patra a otevřela knihu návštěv. Listovala v ní, ale nic zajímavého neviděla až na stránku, která byla vložená v knize. Byla na ni stejná zvláštní věc, visící na zdi haly. Měla stejnou nafialovělou barvu a byl u ni popis. Elis si důkladně četla popis, který jasně říkal, že když se mladá dívka oblékne do svatebních šatů z pokoje 25 právě při úplňku, stane se duchem. Vzpomněla si, že onu noc, kdy Elain nepřišla domů byl úplněk. Všechno dávalo souvislost. Elis rychle vyskočila a běžela k fialové nádobě. Vyšla ven z hotelu a na chodníku před ním nádobu rozbila. Oslnilo ji nezvykle fialové světlo a ona omdlela. Duchové dívek se začaly měnit v živé osoby, které dýchaly, smály se, plakaly dojetím a HLEDALY ELIS. Elain bylo do pláče, když ji našly ležet před hotelem v bezvědomí, ale po několika okamžicích se i Elis probrala a byla nesmírně šťastná, že svou sestru Elain zase vidí a může ji obejmout.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama