Zásahy osudu

6. února 2014 v 17:47 | ASIM |  Povídky - všehochuť

"Nechtěla jsem ti to říkat právě z tohoto důvodu" zlobila se na svého přítele Rose. "Jak nechtěla říct? Ty si tu píšeš s nějakým jiným a co já, jako?" chlil na ni Tom, který byl právem naštvaný po zjištění, že si jeho dlouholetá přítelkyně po internetovém chatu píše s kamarádem. "Proboha, kdybys to četl důkladně, došlo by ti, že je to jen kamarád" křičela nasupeně. "Jen kamarád, který tě chce, se kterým tak flirtuješ, co mi to tu nalháváš?" opřel se do ni Tom. "Mimochodem, jak ses to dozvěděl? Přihlašuješ se za mě? Kontroluješ mi poštu? Co ty si to vlastně dovoluješ?" opáčila.
"To není důležité" odvětil. "Pro mě to teda sakra důležité je" odpověděla a otočila se k němu zády. "Mezi námi už to delší dobu není ono, to musíš uznat, asi bychom to měli ukončit" navrhla a do očí se ji nahrnuly slzy. "Taky to tak cítím" řekl a měl se k odchodu.

"Sedíš tu už týden, nechceš jít ven s přáteli? Co Michelle? Volala ti a zvala tě na dnešní akci, jdi, pročistíš si hlavu" řekl své uplakané dceři táta Paul. "Tati, já nevím" "Jen jdi, potřebuješ to" řekl důrazněji.

"Páni, tady to teda žije, kolik lidí tady vlastně je?" zaptala se Rose, jakmile uviděla složení lidí v intimním baru "Na rohu". "Jé, támhle je John, můj kamarád, co tady dělá?" vyštěkla, když Jana poznala. "Myslím, že ho pozval Lukas" řekla nervózně Michelle. "Lukas? Lukas je tady taky? Děláš si srandu? Tos mě vytáhla na akci, kde je můj bývalý a kluk, který mě kdysi chtěl?" řekla naštvaně a měla se k odchodu, když do ni najednou narazil John. "Rose, co tady děláš?" řekl nadšeně a objal svou kamarádku. "Johne, ahoj, ráda tě vidím" řekla nesměle. "Pojď, musíme se napít na konečné shledání" řekl nadšeně a ona byla vlastně ráda, že si má s kým povídat, když ji její kamarádka Michelle nechala a šla tančit se svým snoubncem.

"Rose, dáš si ještě?" ptal se John docela podnapilé Rose. "No....ehm.... co?? Hahahaha" začala se nekontrolovatelně smát a z ničeho nic se po Janovi natáhla a začala jej vášnivě líbat. Ani se nenaděli a už byli u něj doma. "No tak, přidej trochu" popoháněla jej opilá Rose ve vyvlékání.

"Kriste, kde to jsem?" pomyslela si Rose, když se probudila v cizí posteli, v cizím bytě. "Čí ruka tohle sakra je?" řekla si, když si uvědomila, že ji objímá ruka někoho neznámého, ke komu byla zády. "Oj" řekla nahlas, když se otočila a spatřila klidně oddechujícího, nahého Johna, který měl své hnědé vlasy všude kolem. "Ahoj" řekl ospale John a políbil Rose na rty. "Ahoj, co tu proboha dělám?" zeptala se odvážně. "No, já vlastně ani nevím. Pamatuju si, že jsme hodně pili, ale hodně. A pak si pamatuju, že jsem někoho svlékal, no jsem rád, žes to byla ty," řekl šibalsky a mrkl na ni. "Johne, ty zvrhlíku" řekla a povalila jej zpátky na posel. "Nevěřila bych, že by se to naše poprvé stane takhle" řekla a v očích se ji zaablýsklo.

........................

"No, budu brát tohle za naše poprvé" řekla a líbla jej na hrudník, který se mu ještě zběsile zvedal a klesal. "Bylo to dokonalé, stejně, jako ty" řekl a políbil ji do vlasů. "Dáš si koupel?" nabídl John a vstal z postele zcela nahý. "Hmm, pohled pro Bohy, jo, dám si" souhlasila.
"Neboj tati, jsem v pořádku. Přespala jsem u Michelle" sdělila vystrašenému otci do telefonu, při snídani. "Vůbec netušíš, jak jsem se o tebe bál" řekl naštvaně. "No tak tati, už nejsem malá" řekla a protočila oči. "no právě" řekl stroze. "Neboj tati, večer se vrátím, sám jsi říkal, abych si pročistila hlavu ne?" řekla a dodala: "budu už muset jít, tak večer, ahoj" rozloučila se.
"Jak ti chutná?" zeptal se John. "Je to výborné" zašvitořila Rose nad míchanými vejci. "To jsem rád, dal jsem si kvůli tobě hodně záležet" řekl, vstal a políbil ji na čelo. "Dnes je sobota, že?" dotázal se. "Jo, sobota, máš něco v plánu?" zeptala se a zněla nesměle. "Ne, jen že mi schází už jen dva dny" řekl a posmutněle ukládal nádobí do dřezu. "Co? Počkej, jak dva dny?" zeptala se a rychle vstala. "Asi jsme se k tomu nedostali, za dva dny odjíždím do Anglie, Rose" řekl "nastálo" dodal. "Cože? A tos mi o tom jako neřekl? Kdys mi to chtěl říct? Ne proto, že jsme spolu spali, ale proto, že jsme kamarádi" rozhněvala se Rose. "Rose, já..... promiň" řekl. "Co to děláš? neodcházej, prosím" stihl říct, ale ona utekla.

"Gratuluji slečno Samuelsová, máte dceru" zaslechla říkat příjemného doktora poté, co ji opustily ty příšerné bolesti.

"Michelle, já nevím, neviděla jsem ho už skoro dva roky" řekla své nejlepší přítelkyni, když uložila malou Johanu ke spánku. "On tě ani nekontaktoval? Nikdy?" tázala se zvědavě a pohladila blonďatou holčičku po vláskách. "Ozval, psal mi první půl rok denně, abych mu odpustila, ale když jsem zjistila, že jsem těhotná, nemělo to smysl. On děti nechce, odjel za prací, za lepším životem, ani neví, že má zdravou dceru" "Protože jsi mu to neřekla, seber odvahu a napiš mu, trvá to už příliš dlouho. Navíc od sebe nejste tak daleko. Kilmarnock a Londýn není přes celý svět" řekla rozhodně.

"Ahoj, Johne, omlouvám se, že jsem se ti neozvala, ale měla jsem k tomu dobrý důvod. Mrzí mě to, stále mi moc chybíš ale chápu, že jsou to už dva roky, že žiješ svůj život. Jen bych s tebou, pokud to bude možné chtěla mluvit z očí do očí" osmělila se Rose a odeslala sms zprávu. Téměř okamžitě přišla odpověď "Rose, ani jsem nedoufal, že odepíšeš. Můj život skončil ve dne, kdys odešla. Mám přijet, nebo přijedeš ty?" zeptal se. "Přijedu ráda, v Londýně jsem ještě nebyla, co takhle v pátek? Zamluvím si hotel na pár dnů" napsala a zmáčkla odeslat. "Zůstaň u mě. Už se nemůžu dočkat" "Dobrá, ale nevíš, do čeho jdeš" řekla.

"Ahoj" pozdravila ho nesměle se spící Johanou v náručí. "Ahoj, kdo je to?" otázal se, ale odpověď už, vzhledem k podobnosti, věděl. "Tohle je Johana, naše dcera" sdělila. "Dcera? Já jsem táta? Bože Rose, jak jsi mi to mohla udělat?" rozzlobil se John. "No, já jsem přesně věděla, že to takhle dopadne" řekla rozhořčeně a otočila se k odchodu. "Ne! Ty mi nerozumíš, jak jsi mi mohla udělat to, že jsem nebyl u porodu? Že jsem neviděl, jak ti roste bříško, že jsem nebyl u ničeho?" řekl a v očích se mu zaleskly slzy. "Promiň, myslela jsem, že jsi nechtěl vážný vztah, natož děti" řekla a začala plakat. "Rose, miláčku, ode dne, kdys odešla, kdy jsem odjel, jsem toužil se vrátit, toužil jsem ti říct, že jsi pro mě ta pravá, že to vím od té doby, co jsme se poznali. Ani nevíš, jak moc jsem pracoval, abych na tebe nemusel tak myslet." řekl a objal ji i malou spící Johanu. "Můžu" zeptal se a natáhl ruce k dítěti. "Jistě, je stejně tvoje, jako moje" řekla a jemně mu ji podala, ale Johana se probudila. "Neboj, lidi snáší dobře" dodala Rose, když si všimla, jak John zůstal jako zkoprnělý. "Mami" řekla malá Johana, ale dále neprotestovala. "Neboj, jsem tu miláčku" řekla Rose.
"Ahoj zlatíčko, já jsem tvůj táta, tvůj táta."
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama