Červen 2014

Píšu ti

10. června 2014 v 16:34 | ASIM |  Témata týdne
Píšu ti....
Píšu ti dopis, píšu ti pohled, píšu ti smsku, píšu ti telegraf, píšu ti vzkaz, píšu ti připomínku, píšu ti e-mail, píšu ti, jak moc tě mám ráda.
Vždy jsem měla moc ráda psaní dopisů, jednu dobu mě vyloženě držely nad vodou. V období, kdy jsem přišla o blízkou osobu jsem se k psaní hodně upnula, psala jsem dopisy jak ji, tak těm, co mi tady zůstali. Nikdy jsem je neodeslala, ale ten akt psaní mi hodně pomáhal, abych se z toho vylízala.
Psaní dopisů je téměř mrtvé a přijde mi to hrozně líto. Není snad lepší pocit, než když otevřete schránku a zahlédnete tam obálku s vašim jménem. Ten pocit, kdy dychtivě trháte obálku a čekáte, co je ukryto uvnitř. Dnes se ale bohužel v obálkách posílají jen zprávy z bank nebo jiných institucí.
Dostávat a psát e-maily je trochu jednoduchý způsob, jak se vrátit ke starým dobrým dopisům, s tím rozdílem, že e-maily jsou zdarma.
Telegrafy se dnes už vůbec neposílají, protože s nástupem nové a nové techniky je to zbytečnější a zbytečnější.
Momentálně nejvíce píšu smsky a vzkazy na facebooku, protože jsem daleko od svých milovaných na celý měsíc, což je pro ně, člověka, který nedá ani ránu bez přítele, nesmírně dlouhá doba.

Doufám, že zbylé dva a půl týdne utečou jako voda a já budu zase doma, ve své posteli se svými věcmi a nebudu muset psát, jak moc se mi stýská.

ASIM.

Takový ten pocit

2. června 2014 v 16:39 | ASIM |  Témata týdne


Takový ten pocit....
Automaticky mi vyvstal text známé písničky - takový ten pocit, jako je bodnutí nože..........

Když se řekne takový ten pocit, napadá mě pocit beznaděje, pocit, že nemohu změnit něco, co je dané.
Takový ten pocit, když něco opravdu chcete a nemůžete to mít, Jak to jen popsat?? Něco bych opravdu chtěla, vzhledem k okolnostem nemohu říct, co to je, ale něco bych chtěla, momentálně opravdu hodně, ale mít to nemůžu. Důvod je jednoduchý, ale taky nemůžu uvést co přesně to je. Chápu, že vám to moc neřekne, ale ........

Svírá mě momentálně ten pocit, když to chcete čím dál tím víc, když vás k tomu někdo láká čím dál, tím víc a vy více a více podléháte a jen čekáte, že jednou podlehnete úplně. Já podlehnout nechci, nemůžu. Chtěla bych, ale nejde to. Někdy nevím, jestli jsem schopna a ochotna odolávat i nadále.

Moment rozhodnutí je blíž a blíž a já stále nevím, jak se mám rozhodnout, kterou cestu zvolit, doleva či doprava??
Nejhorší je, že mi v tomhle nikdo nemůže poradit, tohle si musím vyřešit sama, ale jak? Jak se rozhodnout??


ASIM